Putinova „třídenní operace“: Jak se ruský plán zhroutil během prvních dnů
Pamatujete si, jak ruská propaganda v únoru 2022 tvrdila, že invaze na Ukrajinu bude „třídenní speciální operací“? No, dnes to zní spíš jako hořký vtip.
Tři roky bojů ukázaly, že Rusko se nejenže nepřiblížilo ke svým hlavním cílům, ale naopak utrpělo strategické porážky, které si Vladimir Putin nejspíš ani nedokázal představit.
Moskva měla jednoduchý plán – během několika dnů ovládnout klíčová ukrajinská města, svrhnout vládu v Kyjevě a dosadit tam prokremelský režim. Jak to mělo dopadnout, ukázal i nechtěně zveřejněný článek ruské agentury RIA Novosti, který měl 26. února 2022 oslavovat vítězství ruské armády. Realita? Úplně jiná.
Blesková válka? Spíš bleskový průšvih
Zpočátku to vypadalo, že má Rusko navrch. Výsadkáři se pokusili obsadit letiště Hostomel u Kyjeva, obří kolona tanků mířila na hlavní město a ruské síly postupovaly i na jihu směrem k Chersonu. Jenže tenhle plán, inspirovaný sovětským útokem na Afghánistán v roce 1979, narazil na tvrdou realitu.
Ukrajinská armáda nejenže nesložila zbraně, ale naopak ruským silám zasadila tvrdé rány. Výsadkáři u Hostomelu byli prakticky zlikvidováni, ruské transportní letouny sestřeleny a předpokládané „přivítání ruských vojáků jako osvoboditelů“ se nekonalo.
Putin chtěl, aby se Ukrajina rychle vzdala. Jenže místo toho musel sledovat, jak se prezident Volodymyr Zelenskyj stává symbolem odporu. Když mu Spojené státy nabídly evakuaci, odpověděl legendární větou: „Potřebuji munici, ne odvoz.“ A právě tohle byl začátek noční můry pro ruskou armádu.
Rusko se zamotalo do vleklé války
Po pár měsících bylo jasné, že blesková válka je jen sen. Rusko nedokázalo udržet obsazená území, Ukrajinci zahájili úspěšné protiofenzivy a Kreml se ocitl v pozici, kterou rozhodně nechtěl – ve vleklé opotřebovávací válce.
Technika, s níž ruská armáda do konfliktu vstoupila, se postupně rozpadá a nahrazují ji stroje ze skladů – často ještě ze sovětských dob. Moderní tanky už nejsou samozřejmostí, místo nich přichází T-62 ze šedesátých let. Letadla nepadají jen kvůli bojům, ale i kvůli technickým poruchám.
A co ruský zbrojní průmysl? Tradiční zákazníci, jako Indie nebo Alžírsko, se začínají dívat jinam – na Západ. Rusko nestíhá nahrazovat ztráty a spoléhá se na dodávky dronů z Íránu nebo munice ze Severní Koreje. Pro zemi, která se považovala za vojenskou velmoc, nic moc vyhlídky.
NATO místo ústupu expanduje
Putinův plán oslabit NATO? Skutečnost je úplně opačná. Místo toho, aby se Aliance rozpadla nebo stáhla, jak si Kreml přál, se naopak rozšířila o Finsko a Švédsko. Výsledkem je, že Rusko má teď na své hranici ještě víc vojáků NATO než před válkou.
A když se podíváme na ruské cíle, jak si stojí?
- Ukrajina se nestala součástí ruské sféry vlivu, naopak se přibližuje k Západu.
- Ukrajinská armáda nebyla neutralizována, ale je silnější než kdy dřív.
- NATO se nerozpadlo, naopak se rozšířilo.
Jistě, Rusko může sem tam dobýt nějaké město nebo posunout frontu o pár kilometrů, ale celkový obrázek je jasný. Válka, kterou měl Putin vyhrát za tři dny, se změnila v jeho největší strategickou porážku. A konec? Ten je v nedohlednu.