Těžká technika vítězí: Lehká houfnice Kryl ztratila šanci na úspěch
Polsko mělo kdysi velké plány s houfnicí Kryl. Lehký, kolový systém měl doplnit těžší pásové houfnice, jako jsou Krab a K9 Thunder. Ale jak se zdá, tyto sny se rozplynuly. Polské ministerstvo obrany nedávno potvrdilo, že o Kryl v jeho současné podobě nemá zájem. Takže co to vlastně Kryl je, a proč neuspěl?
Kryl je houfnice na podvozku nákladního vozu Jelcz, vyvinutá firmou Huta Stalowa Wola. Hlavní zbraní je 155mm houfnice izraelského původu ATMOS 2000, která má dostřel kolem 40 kilometrů – což je standard pro moderní houfnice této kategorie. Kryl měl být především mobilní a lehký. Váží jen 23 tun, což je méně než polovina hmotnosti pásového Kraba. Díky tomu ho lze snadno přepravit letounem C-130 Hercules, což je pro expediční mise velká výhoda.
Na druhé straně má Kryl své limity. Nemá automatické nabíjení, posádka musí vše dělat ručně, a kabina nabízí jen základní balistickou ochranu. Proti střelbě z ručních zbraní nebo střepinám je dostatečná, ale cokoliv většího by mohlo být problém.
Proč armáda ztratila zájem?
Podle všeho je to kombinace faktorů. Jedním z nich je posun v prioritách. Polsko v reakci na válku na Ukrajině sází na těžší pásové systémy, které nabízejí větší ochranu a odolnost v bojových podmínkách. Krab a jihokorejský K9 Thunder se ukázaly jako efektivní zbraně, a těžko se soutěží s tím, co už funguje.
Dalším problémem je fakt, že od dokončení prototypu v roce 2014 už uplynulo více než osm let, během nichž se technologie posunuly dál. Současný Kryl už jednoduše není na špici a modernizace by si vyžádala další investice.
Technické vychytávky, které mohly být…
Kryl měl být zbraní navrženou pro rychlé nasazení a vysokou mobilitu. Jeho design vychází z podobných systémů, jako je francouzský CAESAR nebo právě izraelský ATMOS. Tyto houfnice se osvědčily jako praktické nástroje pro expediční mise a konflikty, kde je důležitá rychlost a flexibilita. Kryl měl za cíl přinést tyto vlastnosti do polské armády, ale zdá se, že to nestačilo.
Systém byl navržen s ohledem na logistiku. Díky své nízké hmotnosti a kompaktním rozměrům by mohl být snadno přepravován a nasazován v těžko dostupných oblastech. To by z něj dělalo ideální zbraň pro jednotky vybavené kolovými transportéry Rosomak.
Ačkoliv Kryl teď do výzbroje Polska mířit nebude, nelze úplně vyloučit, že se podobný koncept vrátí. Zatím se zdá, že Polsko si vystačí s osvědčenými pásovými systémy, které nabízejí více síly a lepší ochranu. A Kryl? Ten zůstane spíš zajímavou kapitolou v historii polského dělostřelectva než plnohodnotnou zbraní. Ale kdo ví, možná se jednou dočká comebacku – jen v modernější a ještě mobilnější podobě.
Zapojte se do diskuze a sdílejte s námi svůj názor v komentářích!
Titulek je matoucí. Nejde o vítězství těžké techniky nad lehkou, ale o nedostatky konkrétního stroje. V mnoha případech je rozhodující skoro dvakrát větší rychlost než trochu lepší ochrana. Houfnice by se neměla dostat přímo na bojiště, měla by střílet z týlu.
Jardo, máte pravdu, titulek možná zjednodušuje situaci. U Kryl se hodně řeší právě jeho nedostatky, spíš než samotný koncept lehkých houfnic. Rychlost a mobilita jsou v moderním boji základ, zvlášť pokud se daří udržet střelbu mimo přímé bojiště. Myslíte, že by se do budoucna mohl objevit lehký systém, který by měl šanci obstát vedle těch těžkých?
Stručně – nepřipadá vám tato odmítnutá koncepce nápadně podobná francouzské CEASAR, draze nakupované naší armádou – nechráněnná obsluha – počasí, ZHN, střelba – pobíhající kolem děla se střelami v „teplých“???? Nejsem dělostřelec, ale není to proti koncepci DANA, ZUZANA pěkný krok- skok zpět i když podvozek TATRA nešel pouí lépe??
Děkujeme za komentář! Dobrý postřeh, Kryl a CEASAR mají opravdu hodně společného – oba sází na mobilitu, ale za cenu menší ochrany posádky. DANA a ZUZANA jsou naopak víc o robustnosti a nezávislosti, takže jde spíš o to, co která armáda preferuje.