Rusko se zase ztrapnilo: Pneumatiky na křídlech nepomohly, drony se nezastavily

Vypadá to možná jako vtip – letadla pokrytá pneumatikami. Ale Rusko to podle všeho myslí vážně. Na několika svých vojenských základnách skutečně rozložilo pneumatiky na trupy a křídla bombardérů.

Cíl? Oklamat ukrajinské drony i střely s přesným naváděním. Jenže jak se ukázalo během operace Pavučina, ani tenhle „trik“ ruskou techniku nezachránil. Podle článku na webu Kyiv Post z 2. června 2025 zaútočila Ukrajina současně na čtyři ruské základny.

Výsledkem bylo zasažení 41 letounů, včetně strategických typů Tu-95, Tu-160 nebo výstražných A-50. Operaci vedla ukrajinská bezpečnostní služba a použity byly především malé bezpilotní prostředky s vysokou přesností zásahu. Záběry z útoku zveřejněné krátce poté potvrzují, že maskování pomocí pneumatik na letadlech nebylo překážkou.

Pneumatiky místo technologií? Rusko vsadilo na improvizaci

Jak upozornil Business Insider ve svém článku ze 4. června 2025, Rusko se k této taktice uchyluje už od prvních měsíců plnohodnotné invaze. Pneumatiky rozmístěné na letadlech nebo jejich maketách měly zmást algoritmy střel jako Storm Shadow nebo JASSM, které se při navádění řídí porovnáváním skutečného obrazu cíle s uloženými digitálními modely. Ruští stratégové doufali, že tímto způsobem „rozbijí“ siluetu letadel a znesnadní jejich identifikaci.

Jenže, jak konstatuje Militär Aktuell v textu z 4. června 2025, žádný důkaz o účinnosti této metody zatím neexistuje. Naopak, moderní střely se zaměřují na konkrétní strukturální slabiny strojů, jako jsou motorové části, kokpit nebo centroplány. A právě tyto klíčové oblasti jsou natolik charakteristické, že pár pneumatik je zakrýt nedokáže. Navíc, i FPV drony pracují na základě geometrie nebo tepelného obrazu cíle, nikoli jen vizuální siluety.

Pentagon: Guma na křídlech nepomůže

Z analýzy Pentagonu, na kterou se odvolává Defence Express ve svém článku z 16. září 2024, rovněž vyplývá, že podobné formy kamufláže, včetně „kreslených letadel“ či falešných stínů, mají spíš psychologický efekt než reálný dopad na úspěšnost zbraní naváděných na cíl. Jinými slovy: gumové pláště a atrapy mohou zmást laiky, ale ne přesně řízené systémy nové generace.

Z ukrajinského pohledu to znamená jediné – drony a digitální plánování mají navrch. Když se spojí dostupné technologie, kvalitní zpravodajské údaje a promyšlená taktika, může i malý dron s relativně nízkou cenovkou zničit strategicky cenný cíl v hodnotě milionů dolarů.

Rusko bez strategie. Co přijde po pneumatikách?

A Rusko? To je teď nuceno přemýšlet, co dál. Pokud nefunguje ani improvizace s pneumatikami, nezbývá než investovat do modernějších obranných prvků – aktivního rušení, elektronického maskování nebo AI ochrany. Jenže to všechno je drahé, technologicky náročné a často nedostupné kvůli sankcím.

Operace Pavučina tak odhalila víc než jen slabiny konkrétních letišť. Ukázala, že ve válce už dávno nerozhoduje jen síla nebo počet bombardérů, ale schopnost adaptace, inovace a přesné vedení útoku. A to je aréna, kde Ukrajina zatím boduje – zatímco Rusko vypadá, že ztrácí orientaci.