Ruský stíhač nad Estonskem: MiG-31 prověřil Eastern Sentry a reakci NATO

Bez jediného varování a s vypnutými transpondéry se nad estonským ostrovem Vaindloo objevily tři ruské MiGy-31. Let trval jen dvanáct minut, ale v hlavách vojenských stratégů může rezonovat celé týdny. Když se cizí stíhačky prohánějí nad členským státem NATO, nejde o rutinu, ale o signál – a možná i o zkoušku hranic, které nejsou jen geografické.

Jaká byla reakce aliance? Kdo a co přesně vzlétlo vstříc narušitelům? A proč právě MiG-31 – těžký a rychlý stíhač, který rozhodně nelétá bez důvodu? Incident vyvolal otázky, na které zatím přichází více spekulací než odpovědí. Jisté je jen jedno: nad Baltem se znovu rozehrála tichá hra o vliv, sílu a odvahu jednat rychle.

NATO sáhlo po osvědčených strojích

Na obloze se objevily stíhačky hned ze tří zemí. Italské F-35, které v rámci mise Baltic Air Policing hlídají pobaltské nebe. Švédské Gripeny, které reagovaly i přes to, že Švédsko je v NATO teprve krátce. A k tomu Finové, kteří si své severní nebe střeží možná ještě pozorněji.

Všechny tyto kroky byly součástí širšího plánu – operace Eastern Sentry. Ta vznikla po předchozích incidentech, kdy ruské drony narušily vzdušný prostor Polska a Rumunska. Teď se přidalo Estonsko. Náhoda? Sotva.

F-35 Lightning II: Neviditelný strážce aliance

Když se objeví F-35, bývá už dávno pozdě na reakci. Itálie do incidentu nad Estonskem nasadila variantu F-35A, tedy klasický jednomotorový stroj páté generace, který umí útočit, bránit i sledovat. Vznikl v rámci amerického programu Joint Strike Fighter, kde šlo o jediné: vyrobit stroj, který zvládne všechno a přitom nebude stát majlant. Díky tomu se dostal do výzbroje celé řady států.

Existují různé verze – pro letadlovky, pro svislé přistání, ale ta italská startuje klasicky z ranveje. A když dojde na ostrou situaci jako nad Baltem? Přesně toto je typ stroje, kterému chcete věřit, že to zvládne.

JAS-39: Švédsko poslalo do vzduchu svůj největší trumf

Gripen není žádný monstrózní stíhač, ale o to víc překvapí, co všechno dokáže. Je malý, obratný a hlavně – nečeká, až se mu připraví ideální podmínky. Švédové ho vymysleli tak, aby dokázal vzlétnout z běžné silnice, obejít se bez větší podpory a fungovat v jakémkoli počasí.

Navíc umí dělat víc věcí najednou: stíhá, útočí i sleduje. K tomu mu pomáhá promyšlený software, který mu neustále posílá data z okolí – pilot tak má v každém okamžiku dokonalý přehled. A co víc? Gripen se dá průběžně modernizovat. Dnešní verze se v ničem neliší od těch nejlepších západních strojů. Není divu, že když se na scéně objevil MiG, byl to právě Gripen, kdo vzlétl jako jeden z prvních.

Eastern Sentry: Záchranná síť nad Evropou

MiGy letěly bez zapnutých transpondérů. Co to znamená? Že pro civilní radar byly neviditelné. A že šlo o velmi riskantní akci. Přidejme k tomu fakt, že se stroje ani nepokusily komunikovat s řízením letového provozu – a obrázek o „náhodném omylu“ se začíná rozpadat.

Jaká je odpověď NATO? Nová strategie, nový přístup. A hlavně nový rámec: operace Eastern Sentry. Její cílem je vytvořit flexibilní obranný štít od Arktidy až po Černé moře. Letectvo, námořnictvo, rychlá reakce. A hlavně – jasný signál, že aliance bere tyto provokace vážně.

Following a violation of Estonian air space, Swedish JAS 39 fighters intercepted and monitored three Russian MiG-31 fighter jets over the Baltic Sea today. Sweden is always ready to ensure the safety, security and integrity of our airspace together with our allies.#WeAreNATO pic.twitter.com/gpTbmngiKc

— Försvarsmakten (@Forsvarsmakten) September 19, 2025

Zkouška reakcí nebo něco víc?

Z ruské strany zatím nepřišlo žádné vysvětlení, což je samo o sobě výmluvné. Byla to jen chyba? Nepravděpodobné. Spíš šlo o test. O to, jak rychle a jednotně bude Západ reagovat. A zatím se zdá, že reaguje rychle.

Ale bude to stačit? Bude příště reakce ještě razantnější? Jak daleko je ochotna Moskva zajít, než skutečně překročí hranici, odkud už není návratu? Jedno je jisté – tyto přelety nejsou jen o letadlech. Jsou o hranicích, odvaze a rozhodnosti.