Tichý zabiják: Indie vyvíjí stealth letoun AMCA, který má překonat ruský Su-57

Indie si řekla dost. Už žádné čekání na americké F-35, ani závislost na ruském Su-57. Místo toho pracuje na vlastním stroji, který má ambici stát se myšleným konkurentem obou gigantů. A jmenuje se AMCA. Podle plánů má poprvé vzlétnout v roce 2028. Zní to jako sen, nebo jako realita?

Na projekt padne 1,8 miliardy dolarů. Za tyto peníze má vzniknout pět prototypů, první už kolem let 2026–2027. A parametry? Dvoumotorový letoun s hmotností 25 tun, bojovým doletem přes 1600 kilometrů a operačním dosahem okolo 3000 kilometrů. To už není jen hračka do vitríny – to je stroj, který může hrát zásadní roli v každém konfliktu.

Neviditelný, rychlý a nebezpečný

AMCA má být neviditelný pro radary. Díky technologiím stealth se má stát tvrdým oříškem pro každou protivzdušnou obranu. K tomu připočtěme schopnost unést pět tun výzbroje, od raket vzduch–vzduch až po laserem naváděné bomby. Maximální rychlost? Odhady se pohybují mezi Mach 1,8 a Mach 2,15. To je zhruba 2600 kilometrů v hodině – a to už je pořádné tempo. Letoun má navíc operovat až ve výšce 20 kilometrů.

Z toho jasně vyplývá, že AMCA nebude žádné kompromisní řešení. Naopak – Indie chce jasně ukázat, že dokáže postavit stroj srovnatelný s nejmodernějšími letadly světa. A to je odvážný tah, zvlášť když většina podobných projektů v minulosti skončila buď v šuplíku, nebo pod tlakem velkých dodavatelů z USA a Ruska.

Umělá inteligence v kokpitu?

Představte si, že nesedíte v kabině sami. Vedle vás nesedí člověk, ale algoritmus. A právě ten vám radí, co dělat, když začne jít do tuhého. Přesně to má umět „elektronický pilot“, kterým se má pyšnit nová indická stíhačka. Nejde o žádný sci-fi výmysl – tato umělá inteligence má být reálnou součástí výbavy.

Jak to funguje? V krizových situacích vám systém pomůže zorientovat se, vyhodnotí data z různých senzorů, upozorní na hrozby a doporučí nejlepší řešení. Zkrátka – místo aby pilot zůstal sám na rozhodnutí, které může mít fatální následky, má po ruce digitálního parťáka. A ne jen tak ledajakého. Tato AI má přemýšlet rychleji než člověk a chytřeji než běžné letové počítače.

Zní to jako technologie budoucnosti? Možná. Ale zároveň platí, že podobné systémy už se pomalu objevují i jinde – testují je Spojené státy, Čína i Izrael. Indie tak sází na trend, který může během pár let změnit způsob, jakým pilotujeme stíhací letouny. Otázka zní: bude to pomocník, nebo časem náhrada člověka v kabině?

Kromě toho dostane AMCA i radar s aktivním elektronickým snímáním (AESA), systém IRST pro pasivní sledování tepelných stop a kompletní výbavu pro vedení elektronického boje. Jde tedy o komplexní balík technologií, které umožní letounu přežít a vítězit i v těch nejnebezpečnějších prostředích.

A jak se to celé bude pohybovat? V první fázi díky motorům General Electric F414-GE-INS6, které Indie získá od USA. Do budoucna se ale počítá s vývojem domácího motoru – což by znamenalo úplnou nezávislost. A právě to je jeden z hlavních cílů projektu.

Sledují Turecko. A možná ho chtějí i překonat

Indie není jediná, kdo jde touto cestou. Velmi podobně se chová i Turecko, které buduje svůj vlastní stroj KAAN. Oba státy chtějí dokázat, že dokážou vyvinout moderní letouny páté generace bez pomoci západních gigantů. Rozdíl je ale v ambicích – zatímco KAAN je stále obestřen mlhou nejistoty, AMCA má už teď pevné termíny a jasně daný plán.

Může jít o inspiraci, nebo o rivalitu. Každopádně, pokud se Indii projekt podaří, otevřou se jí nejen dveře k technologické nezávislosti, ale i možnost stát se exportní velmocí v oblasti vojenského letectví. Už dnes má Indie slušné zkušenosti s vývojem letadel – například program Tejas, ačkoliv komplikovaný, nakonec přinesl výsledky.

Rizika jsou vysoká, ale může se to vyplatit

Vývoj letounu páté generace je jedním z nejnáročnějších technologických úkolů, do kterého se může stát pustit. Vyžaduje čas, peníze, špičkové inženýry i politickou vůli. Historie ukazuje, že podobné projekty často čelí zpožděním, rozpočtovým problémům nebo mezinárodním tlakům.

Přesto je jasné, že Indie to myslí vážně. Její snaha být soběstačná a technologicky na výši není jen gestem. V situaci, kdy se světové mocnosti zbrojí a regionální napětí roste, má vlastní letoun páté generace obrovský strategický význam. A kdo ví – možná už za pár let uvidíme AMCA nejen v barvách indického letectva, ale i na exportních veletrzích.