Utajená technologie: USA při zásahu na bin Ládina použily vrtulník, který oficiálně neexistuje

Byla to noc, na kterou svět jen tak nezapomene. Pamatujete si ten večer, kdy svět zatajil dech? Bylo 1. května 2011 a nad ospalým městem Abbottábád v Pákistánu se tiše snesly dva americké vrtulníky. Žádné fanfáry, žádné výstražné sirény – jen tma, ticho a cíl, který znal jen málokdo. Uvnitř – příslušníci elitní jednotky SEAL Team Six. Cíl? Jediný, ale obrovsky symbolický: dopadnout nebo zlikvidovat Usámu bin Ládina, muže stojícího za největším teroristickým útokem moderní doby.

Mise s názvem Neptune Spear byla úspěšná. Bin Ládin byl mrtvý a americký prezident Barack Obama tu noc oznámil veřejnosti zásadní novinku. Ale o podrobnostech – hlavně těch technických – se mlčelo.

Jedním z největších tajemství celé akce byly vrtulníky. Nešlo totiž o žádné běžné stroje. To, co přistálo na zahradě bin Ládinova úkrytu, byly speciálně upravené stealth Black Hawky. A právě kvůli jedné nehodě se svět dozvěděl, že USA létají s něčím, co prakticky nikdo jiný nemá.

Noc, kdy zmizel bin Ládin

Použité vrtulníky byly silně upraveny pro tajné operace a jediný důvod, proč o nich někdo ví, je to, že jeden z nich byl při náletu poškozen. Jenže se nepodařilo zničit vše. A tak se trosky dostaly do rukou fotografů, analytiků i špionů. Co odhalily? Vrtulník měl jinak tvarovaný trup, hladké linie, potah pohlcující radarové vlny a ocasní rotor s více lopatkami než běžný MH-60.

Výsledek? Mnohem tišší let a výrazně nižší radarová stopa. Pákistánské radary prý nic neviděly. Jeden z tamních představitelů BBC řekl, že si vrtulníků všimli až ve chvíli, kdy už opouštěly zemi. To je samo o sobě dost výmluvné, nemyslíte?

Stroj, o kterém se nemluví

Možná si říkáte – vždyť Američané už přece něco jako stealth vrtulník zkoušeli vyvinout, ne? Ano, mluvíme o RAH-66 Comanche, vývoji z 90. let. Ale ten nikdy nevzlétl do ostré akce. Program skončil v šuplíku. Někde mezi prototypem a misí se stalo něco, o čem se nemluvilo – ale mělo obrovský dopad. Zjevně za zavřenými dveřmi vznikl vrtulník, který dokázal vletět do cizího státu, splnit misi a zase zmizet – aniž by si ho kdokoliv všiml.

Fotky trosek obletěly svět. A kde chyběla oficiální slova, naskočili experti s analýzami. Všimli si jiných tvarů, jiného rotoru, jiných materiálů. A začalo se spekulovat. Mohlo jít o upravený MH-60M, tedy modernizovanou verzi známého Black Hawku. Nebo něco úplně nového? Kdo ví. Americká vláda mlčí. Ale ti, kdo se vyznají, si spojili dílky skládačky. A výsledek je jasný: šlo o něco, co mělo zůstat neviditelné – doslova i obrazně.

Kdo všechno byl ve vzduchu?

Zatímco dva stealth Black Hawky přistály přímo u cíle, vše nasvědčuje tomu, že v záloze byly dvě CH-47 Chinooky. Měly být připraveny na evakuaci, pokud by něco selhalo. A někteří analytici dokonce mluví o třetím vrtulníku, který mohl sloužit jako „pathfinder“ – průzkumník a navigátor celé formace. Ale to jsou jen domněnky. Jisté je, že akce byla pečlivě naplánovaná a každá část měla své místo.

Možná nejvíc ironické na celé operaci je to, že trosky z jednoho z vrtulníků pomohly Číně. Její vlastní projekt stealth vrtulníku Z-20 se podle expertů podezřele podobá zbytkům z Abbottábádu. Není to úplně důkaz, ale souvislost tam je. I to ukazuje, jak technologicky napřed americký stroj byl – a jak snadno může i malý úlomek změnit rovnováhu sil.

Spojené státy nikdy oficiálně nepřiznaly, že použily stealth vrtulníky. Mluví se jen o „modifikovaných Black Hawcích“. Jenže my víme, že něco nesedí. Víme, že šlo o stroje, které se liší od všeho, co jsme do té doby znali. A možná je to záměr. Možná některé technologie mají fungovat právě tak – ve stínu, bez světel reflektorů. Jako tichý stín, který přiletí, splní úkol a zase zmizí.