Záhadná „gravitační díra“ v Indickém oceánu: Anomálie, která vědce už dlouho mate

Možná jste se setkali s mnoha informacemi o „gravitační díře“ v Indickém oceánu. Jde o snáze zapamatovatelný název pro jev, který vědci nazývají geoidní dno Indického oceánu (IOGL), a jde o gravitační anomálii, která vědce už dlouho mate.

Země není hladká. Stačí se podívat do hlubin, jako je Mariánský příkop, nebo do závratných výšek Everestu. Tyto vrcholy a prohlubně na povrchu planety způsobují, že hmotnost Země není rovnoměrně rozložená, a tudíž ani gravitace.

Gravitace je síla, která přitahuje předměty k hmotě, a v oblastech s vysokou gravitací, jako je Jupiter (největší planeta Sluneční soustavy) by pro člověka bylo opravdu obtížné vyskočit byť jen o jediný schod. Srovnejte to s Měsícem, kde by překonání výšky 2,7 metru bylo snadné.

Gravitační rozdíly na naší planetě nejsou tak dramatické jako na Jupiteru a Měsíci, ale jsou rozmanité, což nás přivádí zpět k IOGL, zvláštní „gravitační díře“ v oceánu. Zde se nachází nejnižší gravitace na naší planetě, s propadem hladiny moře o přibližně 100 metrů. Protože nárůst hmotnosti znamená vyšší gravitaci, došlo se k závěru, že gravitační propad v IOGL musí být způsoben nedostatkem hmoty. Jedinou záhadou bylo, že jsme nikdy nepřišli na to, odkud se to vzalo.

Nyní Ghosh a jeho kolega Debanjan Pal provedli řadu počítačových modelů, aby prozkoumali Indický oceán, jaký byl v posledních 140 milionech let. Díky tomu mohli pozorovat Zemi v její geologické minulosti, kdy byla „hrudkovitá brambora“, kterou je naše planeta, na různých místech hrudkovitá.

Společným tématem 19 simulací, v nichž se vytvořila gravitační díra, byla přítomnost chocholů magmatu v zemském plášti – klínu z lepkavé horniny, který vyplňuje mezeru mezi jádrem a vnější kůrou. Modelováním pohybu tektonických desek a globální plášťové konvekce vznikla hlavní hypotéza.

Když se před několika sty miliony let začala indická deska posouvat směrem k Asii, mezera mezi kontinenty se uzavřela, protože oceánská deska (zvaná deska Tethys) vklouzla pod zemský povrch do zemského pláště. Při tom se pravděpodobně mohly rozvířit plumy, které změnily hustotu magmatu pod místem, kde se vytvořil IOGL. A tak se podle jejich teorie zrodila záhadná gravitační anomálie.

Je to fascinující hypotéza, ale není bez výhrad. Předpovědět s naprostou jistotou, jak tato „hrudkovitá brambora“, které říkáme Země, vypadala v tak dávné minulosti, je téměř nemožné, vzhledem k tomu, že geologickou krajinu utváří tolik spolupůsobících faktorů. Přesto jde o objevný pohled na jednu z nejzvláštnějších částí oceánů naší planety.

Gravitační díra v Indickém oceánu, která vznikla asi před 20 miliony let, se rozkládá na ploše 3 milionů kilometrů čtverečních a vytváří dramatický pokles mořské hladiny. Poprvé ji objevil Felix Andries Vening Meinesz během gravitačního průzkumu v roce 1948 a od té doby vzniklo mnoho studií, které se zabývaly jejími záhadami a každá z nich nás přiblížila o něco blíže k přesnému původu tohoto bizarního pozemského jevu.

Zdroj: Inverse, CNN, Science Alert, redakce