Záhadný obr z Číny: 65 metrů dlouhá zbraň budoucnosti? Satelity odhalily první snímky

Vypadá to skoro jako záběr z filmu o budoucnosti. Na satelitních snímcích jedné z čínských loděnic – konkrétně té v Huangpu u Guangzhou – se nedávno objevila zvláštní silueta. Dlouhá loď, nebo možná spíš nějaký experimentální stroj, měří přes 65 metrů a velká část jejího trupu je zakrytá plachtou. Už to samo o sobě působí podezřele. A když k tomu přidáte zvláštní, skoro až nepatřičně hranatou konstrukci vpředu, začne být jasné, že toto rozhodně není obyčejná válečná loď.

Nepřipomíná ani fregatu, ani torpédoborec. Upřímně řečeno, nepřipomíná nic, co bychom běžně vídali na hladině. A právě proto se kolem ní začíná stahovat pozornost – nejen odborníků na zbrojení, ale i veřejnosti. Je zkrátka cítit, že se tu rodí něco nového. Možná průlomového. Ale zatím nikdo pořádně neví co.

Jako první si toho plavidla všiml námořní analytik H. I. Sutton, který se podobnými věcmi zabývá už roky. Vše zveřejnil na webu Naval News a pak už to šlo rychle – začaly se objevovat spekulace, teorie a odvážné úvahy. A nelze se tomu divit.

Když se podíváte na snímky, uvidíte loď s extrémně úzkým a dlouhým trupem. Téměř to působí, jako by byla stavěná na rychlost. V zadní části jsou zřetelné dva menší boční trupy, takže by klidně mohlo jít o trimaran. Jenže tím to nekončí. Zcela zásadní je přední část – výrazná, hranatá, zcela bez oken, bez radarů, bez čehokoliv, co by připomínalo klasickou námořní loď. Celé to působí nezvykle… a trochu znepokojivě.

Vypadá to zvláštně. Možná až moc

A tady to začíná být opravdu zajímavé. Celé plavidlo je z velké části překryté plachtovinou. To samo o sobě nemusí být nic neobvyklého, ale v tomto měřítku a v této fázi výstavby to značí jediné – utajení. Zpravidla se totiž plachty používají, když je potřeba něco skrýt před očima veřejnosti, analytiků nebo satelitů. A když něco takového Čína dělá, obvykle to znamená, že jde o projekt s velkým strategickým významem.

Loděnice Huangpu přitom není žádný experimentální prostor. Vyrábějí se tu běžně fregaty a korvety pro čínské námořnictvo. Tak proč by tady najednou vznikalo něco, co do běžného katalogu vůbec nezapadá? Odpovědi nejsou jasné, ale spekulace nabírají na síle.

Mnozí odborníci se přiklánějí ke dvěma hlavním scénářům. Ten první říká, že by mohlo jít o tzv. „dron-arzenál“. Tedy loď, která nenese posádku, ale pouze rakety, jež odpaluje na základě údajů z jiných systémů – například z letadel, satelitů nebo pozemních radarů. Je to trochu jako mít plovoucí skladiště řízených střel, které se dokáže přiblížit k cílové oblasti, odpálit salvu a zase zmizet. Levněji, tišeji a bez ohrožení lidského života.

Arzenál, nebo základna pro drony?

Druhá možnost zní ještě víc jako něco z budoucnosti – a právě proto tolik láká představivost. Co když ta zvláštní, hranatá nadstavba na přídi vůbec neslouží jako místo pro raketové systémy? Co když je to ve skutečnosti hangár? A ne pro nějaké pomocné čluny nebo vybavení, ale rovnou pro větší drony. Námořní, možná dokonce i letecké.

Tato loď by pak nebyla klasickým bojovým plavidlem, které samo útočí. Místo toho by fungovala jako tichá, nenápadná základna. Vypustila by několik bezpilotních prostředků, ty by si odvedly svou práci – a pak by se zase vrátily. Žádná velká posádka, žádný radar, žádné drama. Jen efektivní, rychlý a přesný úder.

A že to zní moc odvážně? Jenže ono to není tak vzdálené realitě. Na Ukrajině už se podobný přístup osvědčil. Tamní letectvo vzalo staré bitevníky Su-25, které už mnozí odepsali, a dali jim druhý život. Podle portálu Defence Express je vybavili chytrými francouzskými bombami AASM Hammer – a najednou z nich byly přesné zbraně s dlouhým dosahem.

Stroje, které dřív létaly nízko a riskovaly zásah, teď můžou útočit s mnohem větším odstupem a jistotou. A když to funguje ve vzduchu, proč by nešlo použít stejnou logiku i na moři? Bezpilotní technologie mají jen jednu hranici – tu, kterou jim dovolíme překročit.

Když se vrátíme k čínské lodi, zajímavé je i to, co na ní chybí. Není tu žádná klasická velitelská nástavba, žádné radarové kupole, žádná známka po vybavení pro standardní provoz. Z toho se dá celkem logicky odvodit, že loď vůbec nepočítá s posádkou. A pokud je to pravda, pak před sebou máme plně autonomní plavidlo. Takové, které operuje buď zcela samo, nebo na dálku, napojené na síť ostatních systémů.

Námořní války bez lidí?

Toto už opravdu není science fiction. V posledních letech se z bezpilotních technologií stal běžný prvek moderních konfliktů. Jenže zatímco většina pozornosti směřovala na drony ve vzduchu, mořské verze zůstávaly spíš v pozadí. A právě to se teď může změnit. Pokud Čína opravdu testuje velké námořní drony – a tato loď tomu nasvědčuje – pak to znamená nový typ hrozby. A hlavně: úplně nový způsob vedení války.

Představte si flotilu těchto lodí, které operují ve smečkách. Každá má svou úlohu – jedna nese střely, druhá drony, třetí je jen návnadou. A žádná z nich nepotřebuje lidi na palubě. Všechno běží podle dat, algoritmů, předem daných parametrů. Tím se mění naprosto všechno. Cena, taktika, rizika. Najednou je možné vést útoky bez ztrát na životech, bez potřeby složité logistiky, a hlavně – s minimální možností, že útok někdo včas odhalí.

Zatím nemáme všechny odpovědi. Ale už teď víme, že tato loď není jen nějaký experiment. Už samotná míra utajení, podoba trupu i způsob, jakým byla umístěna v loděnici, naznačují, že se nejedná o ojedinělý pokus. Spíš o začátek něčeho většího. Něčeho, co může změnit pravidla hry. A právě proto bychom se na tuto „plachtou zakrytou hrozbu“ měli dívat velmi pozorně.