F-16 umí hodně, ale proti ruským raketám R-37M prostě nemají šanci

Ukrajinské letectvo má konečně k dispozici americké stíhací letouny F-16. Očekávání byla vysoká – tyto stroje měly přinést technologickou výhodu a změnit situaci ve vzduchu. Jenže provoz v reálných podmínkách ukázal i limity, které nelze přehlédnout.

F-16 není navržena pro střet s protivníkem, který má k dispozici špičkové systémy dlouhého dosahu. Letouny Su-35, které Rusko nasazuje, disponují výkonným radarem a střelami, které mohou zasáhnout cíl na vzdálenost až 400 kilometrů. Jedná se o střely typu R-37M, určené k ničení vzdušných cílů mimo vizuální dosah.

Pro srovnání – F-16 využívá střely AIM-120 AMRAAM s dosahem kolem 100 kilometrů. V takové vzdálenostní asymetrii je obtížné udržet iniciativu. A právě to je ve vzdušných soubojích zásadní.

Dnešní boj už většinou neprobíhá na dohled. Letouny operují daleko od sebe a rozhoduje technologie. V tomto prostředí je F-16 sice rychlá a obratná, ale její možnosti jsou omezené výbavou, kterou má k dispozici.

Navíc každý ztracený kus představuje citelnou ránu – ať už z důvodu technického selhání, nebo v důsledku palby protivníka. Počet těchto letounů je omezený, a tak je každá ztráta znát.

Přesto už byly F-16 nasazeny i do přímé akce. Zpočátku fungovaly spíš v zázemí – kryly vzdušný prostor a podporovaly protivzdušnou obranu. Časem se ale objevily i ve více rizikových rolích. Přesné detaily se těžko ověřují, ale z dostupných vizuálních materiálů je jasné, že se účastní i útočných misí.

Stroje, které Ukrajina dostává, nejsou nejnovější. Jde o verze A/B z 90. let, upravené v rámci modernizačního programu MLU (Mid-Life Update). To znamená nový radar, přepracovaný kokpit a možnost nesení širší škály výzbroje.

Přesto mají své limity. Například chybějící datový systém Link-16 značně komplikuje koordinaci s ostatními platformami. A v moderním boji, kde rozhodují sekundy, může právě to znamenat rozdíl mezi úspěchem a ztrátou.

Letouny přicházejí postupně, a zatím jich není dost na to, aby samy o sobě zásadně změnily vývoj. A pokaždé, když se F-16 objeví v blízkosti fronty, stává se cílem sledovaným veškerou dostupnou technikou protivníka.

Přínos těchto letounů je tedy neoddiskutovatelný – ale zároveň je zřejmé, že jejich účinnost závisí na tom, jak budou nasazeny, chráněny a propojeny s ostatními systémy. V dnešním konfliktu rozhoduje celek, ne jen jednotlivý stroj.