Ukrajinská zbraň, kterou nelze zastavit: Dračí drony rozpoutaly na frontě peklo

Válka je hrozná. Ale právě ve válce často vznikají ty nejneuvěřitelnější vynálezy. A jedním z nich je tzv. „dračí dron“. Malý, levný, na první pohled nenápadný stroj. Ale když se dostane do vzduchu, promění se v létající peklo. Co přesně to je? Proč se mu tak říká? A proč se o něm mluví jako o zbrani budoucnosti – i když používá směs, kterou znali už za druhé světové války?

Dračí dron je typ FPV dronu – tedy takového, který operátor řídí na dálku skrz kameru. Žádné automatické navádění, žádný software, jen pilot, joystick a ostré oči. A to nejdůležitější: náklad. Ne klasická výbušnina, ale termit – směs, která když vzplane, dokáže propálit cokoliv, co jí stojí v cestě.

Proč se mu říká dračí dron?

Jednoduše proto, že chrlí oheň. Doslova. Po odjištění své nálože – často jen upraveného kbelíku plného termitu – vypustí ohnivý déšť, který dokáže zapálit zákopy, bunkry, palety, větve, cokoliv. Tam, kde klasická munice nestačí nebo kde se cíl dobře skrývá, přichází dračí dron a všechno spálí. Včetně nepřátelských pozic.

Používá se hlavně v lesích nebo v polních opevněních. Tedy tam, kde je těžké se trefit dělostřelectvem a kde klasické FPV drony ztrácejí efekt kvůli větvím a špatné viditelnosti. Dračí dron prostě letí nad cíl, otevře „nádrž“ s termitem a dál už jen sleduje, jak pod ním vzplane les i zákopy.

Co je termit a proč ho nikdo nechce hasit?

Termit není výbušnina. Je to zápalná směs z práškového hliníku a rzi. Když se zapálí, dostane se až na teploty přes 3000 °C. Jen pro srovnání – ocel se taví někde kolem 1500 °C. Takže si umíte představit, co se stane, když tahle směs dopadne do dřevěného krytu nebo na hlínu zakrytou pozici. Jednoduše – shoří všechno.

A to není vše. Termit nemůžete uhasit vodou. Vysoká teplota totiž vodu rozloží na kyslík a vodík – a ty pak mohou explodovat. Ani odříznout přísun vzduchu nestačí, protože kyslík už je součástí směsi. Nejlepší (a vlastně jediná) obrana je – počkat, až to celé dohoří.

Jak se to používá?

Ukrajinské síly posílají tyto drony na ruské pozice v lesích. Většinou jde o levné, lehké konstrukce z dřeva, hlíny a větví. Stačí jedno přeletění a z úkrytu je během pár vteřin ohnivá past. A když si uvědomíte, že útoky natáčí další drony s kamerou, je z toho nejen záznam pro armádu, ale i silný psychologický dopad – a často také zbraň propagandy.

Záběry hořících zákopů nebo prchajících vojáků se šíří po sociálních sítích. Ať už je to záměr nebo vedlejší efekt, dopad je silný. Válka se tím totiž ukazuje nejen jako boj o území, ale i jako boj o vnímání reality.

Legální to je, ale co etika?

Použití termitu v boji není samo o sobě zakázané. Podle mezinárodních úmluv se ale nesmí používat proti civilnímu obyvatelstvu nebo v městech. V otevřeném terénu, kde jsou jen vojáci – jako jsou právě lesní pozice – je ale nasazení v souladu s pravidly.

Jenže otázky zůstávají. Je fér ničit pozice ohněm, když existují i „čistší“ způsoby? Je správné používat zbraně, které nelze hasit? Které hoří bez možnosti záchrany? Tady se dostáváme na hranici etiky. Jedni říkají: „Je to válka, tak se bojuje vším.“ Druzí varují: „Některé metody zanechávají stopy, které přetrvají dlouho po válce.“

Budoucnost války? Levné, chytré a smrtící

Dračí drony ukazují jednu zásadní věc: Válka se mění. Není třeba mít moderní stíhačky nebo drahé raketové systémy, když můžete za pár stovek dolarů postavit dron, který napáchá stejné škody. Tato forma asymetrického boje je přesně to, co Ukrajina v těžké situaci potřebuje – levné, účinné a nečekané řešení.

A to nás přivádí k otázce: co bude dál? Přibydou nové typy nákladu? Chytřejší řízení? Možná. Ale jisté je, že jsme svědky nové kapitoly v dějinách války – kde hlavní roli hraje nejen technologie, ale i vynalézavost. A kde i směs z rzi a hliníku může být rozhodujícím faktorem na bojišti.