Čína odhalila vrtulník, který se nápadně podobá S-97 Raideru

Vypadá jako americký S-97 Raider. Má stejné tvary, stejnou vrtuli, podobný ocas. Při letmém pohledu byste ho klidně považovali za stroj z dílny amerického výrobce Sikorsky. Jenže tentokrát se nejedná o technologii vyvíjenou pro americkou armádu, ale o vrtulník, který se zvedá ze země na opačné straně planety — v Číně. A rozhodně to není náhoda.

První záběry tohoto nového stroje se objevily na čínské sociální síti Weibo a vzbudily okamžitou pozornost vojenských analytiků i leteckých nadšenců po celém světě. Nešlo totiž o žádný futuristický koncept ani nejasný obrys v mlze — šlo o reálný, fyzický prototyp ve fázi testovacích letů. A co víc: každý jeho konstrukční detail naznačuje, že se nejedná o originál, ale o klon. Přesnou kopii amerického vrtulníku, který měl symbolizovat novou generaci bojových strojů.

Zatímco dříve mohla podobnost čínských strojů se západními modely vyvolávat spíše úsměvné úvahy o „inspirování se,“ v tomto případě jde o něco jiného. Toto už není jen designová podobnost. To je technologický podpis, zrcadlení a možná i důkaz, že soupeření mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do nové, mnohem ostřejší fáze — fáze, kdy se soupeř nerozvíjí paralelně, ale přímo vstupuje na vaše vlastní hřiště.

Americký design, čínské barvy, stejný účel

Když se na čínské platformě Weibo objevily první záběry nového vrtulníku, odborníci na vojenskou techniku rychle zbystřili. Nový stroj totiž nevypadal jako experiment nebo prototyp ve vývoji — spíš jako dobře známý model pod novou vlajkou.

Konstrukce s protiběžnými čtyřlistými rotory, zadní tlačná vrtule i charakteristický tvar trupu nápadně připomínaly americký S-97 Raider. Podobnost byla natolik výrazná, že jen těžko šlo mluvit o náhodné inspiraci.

Pamatujete na vrtulník Z-20? Byl až nápadně podobný americkému UH-60 Black Hawk. A co dron FH-97? Ten byste snadno zaměnili za XQ-58A Valkyrie. Čína má s „inspirováním se“ zkušenosti. A někdy i přístup k detailním plánům. V minulosti zaznamenala opakované kybernetické útoky na americké obranné firmy, během nichž mohly uniknout citlivé konstrukční podklady leteckých systémů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený adriane (@adriane9566)

Co umí vrtulník s koaxiálním systémem?

Proč vlastně tolik povyku kvůli vrtulníku s dvěma rotory nad sebou? Důvod je jednoduchý. Takové stroje létají rychleji, dál a obratněji. Navíc nepotřebují klasický ocasní rotor. Raider X to dokázal. Při testech letěl rychlostí až 370 km/h. To je rychlost, kterou běžné vrtulníky prostě nezvládají.

Další výhoda? Stabilita. Koaxiální vrtulník se nemusí naklánět dopředu, aby zrychlil. A pokud na něj někdo pálí, může se během zlomku vteřiny otočit a změnit směr. Nepřítel tak má méně času na zacílení a zásah.

Amerika projekt pohřbila, Čína ho tiše oživuje

Program FARA měl přinést nový útočný vrtulník americké armádě. Místo toho skončil v šuplíku. Drahý, složitý, a hlavně s omezeným doletem — to byly hlavní důvody. Pentagon hledí do Indo-Pacifiku, kde vzdálenosti mezi základnami a cíli jsou obrovské. Vrtulníky jako Raider X tam jednoduše nestačí.

Čína má jinou výhodu. Je blíž svým zájmům. Její vrtulníky nemusí létat přes oceány. A logistika? Na svém území ji má plně pod kontrolou. To vytváří zcela jiný operační kontext.

Zatímco Západ váhá, Čína staví dvě technologie současně. Nový tiltrotor — podobný americkému Osprey — se ukázal ve vzduchu teprve nedávno. A teď přichází koaxiální vrtulník. Znamená to něco? Možná ano.

Čína zřejmě počítá s tím, že každé řešení má své místo. Tiltrotory na přepravu. Koaxiální vrtulníky na útoky. Ať tak, nebo tak — budoucnost může patřit strojům, které vůbec nebudou potřebovat pilota. Autonomie se stává standardem. V kombinaci s rychlostí a manévrovatelností je to nebezpečný mix.

Vrtulníky vs. moderní válka

Válka na Ukrajině ukázala tvrdou realitu. Klasické vrtulníky padají. Protiletadlové rakety, drony, elektronické rušení — hrozeb je moc. Rychlost a manévr pomůžou, ale nestačí. Stroje musí mít i chytré senzory, systémy pro vlastní ochranu, schopnost útočit na dálku. A přesně to bude rozhodovat. Nejen, jak vypadá trup nebo jak rychle letí. Ale co všechno má uvnitř. Tam se totiž odehraje skutečný boj.

Čína možná opisuje. Ale dělá to chytře. Nejde jen o kopie — jde o schopnost vyrábět, testovat a nasazovat pokročilé technologie. A to je dovednost, kterou nejde podceňovat. Otázka tedy nezní, zda je čínský vrtulník kopií. Otázka zní: jak dlouho bude trvat, než se z kopie stane konkurence?