Be-12 Čajka „ztrácí křídla“: Ukrajinské drony proměnily veterány ve vraky

Dvě ruské Be-12 „Čajky“, symboly minulosti a veteráni studené války, leží po zásahu ukrajinských dronů v troskách. Na první pohled jen další ztráta pro ruské letectvo. Jenže tato akce může mít větší význam, než se zdá. Záběry z dronů mluví jasně. Údery byly přesné a všechny tři stroje to odnesly úplnou destrukcí. Je to konec jedné legendy? Možná. Rusko totiž těchto letadel mělo už před útokem jen hrstku.

Be-12, přezdívaný „Čajka“ (česky racek), vzlétl poprvé v roce 1960. V době, kdy počítače zabíraly celou místnost a satelity byly science fiction. Letoun byl určen pro protiponorkový boj a záchranné mise. Uměl přistát na vodě, měl základní radar, a hlavně – dokázal operovat tam, kam běžné stroje nemohly.

Oficiálně měla ruská armáda na začátku roku 2023 jen šest kusů Be-12, a to ve verzi PS, určené hlavně pro pátrání a záchranu – alespoň to tvrdí Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS). Jenže realita mohla být trochu jiná. Podle satelitních snímků ze základny Kacha, na které se odvolávají ukrajinské zdroje, tam stálo nejméně osm těchto „čajek“.

A teď to nejzajímavější – podle dostupných odhadů bylo z těch několika kusů na základně Kacha pořád čtyři až pět letuschopných. Takže když teď dvě z nich shořely, je dost možné, že Rusko přišlo o polovinu toho, co ještě mělo ve vzduchu.

Letadla, která neumí čelit dronům

Be-12 nemá žádné moderní senzory, žádnou obranu, žádné šance proti dronu s kamerou a výbušninou. V tomto světle vypadá útok ukrajinské jednotky „Ghost“ skoro jako chirurgický zákrok: levný, přesný a s jasným výsledkem. A také jako vzkaz – nejen ruské armádě, ale i celému světu.

Některé analýzy naznačují, že jeden ze zasažených strojů mohl být už vyřazen z provozu – chyběla mu vrtule. Ale i kdyby sloužil „jen“ jako zdroj náhradních dílů, jeho ztráta má dopad. Znamená, že ruské letectvo má zase o něco méně možností, jak tyto dinosaury udržet ve vzduchu.

Kde nestačí tanky, tam pomůže dron

Zatímco Rusko se snaží udržet staré stroje při životě, Ukrajina sází na inovace. Její taktika se proměnila – od klasických frontových bojů k přesně cíleným útokům na zázemí, infrastrukturu, sklady a letiště. A drony v tom hrají hlavní roli. Nejde přitom jen o „kamikaze“ drony. Ukrajina používá i námořní bezosádková plavidla (USV), která mohou sloužit jako nosiče pro další drony, nebo se proměnit v plovoucí miny.

Když se spojí FPV drony, přesné navádění a jednotky jako „Ghost“, vzniká z toho smrtící kombinace. Díky ní se daří zasahovat citlivé cíle i stovky kilometrů od frontové linie – rychle, tiše a bez varování. A jak se ukazuje, ani na Krymu si ruské stroje nemohou být jisté bezpečím. Pokud je neschováte pod beton, stanou se snadnou kořistí.

Ze služby rovnou do šrotu

Je ironií osudu, že Be-12 přežil rozpad Sovětského svazu, rozdělení flotily i roky zanedbané údržby. Oficiálně byl sice vyřazen už v roce 1992, ale reálně létal dál. Pro Rusko to bylo levné řešení. A také symbol – důkaz, že některé věci z dob minulých ještě pořád fungují.

Jenže moderní válka nemá pro sentiment místo. Dnes se nehraje o hrdiny minulosti, ale o schopnost přežít. A v tom je každý nechráněný letoun na základně jen čekající cíl. Není divu, že Rusko začíná na Krymu budovat železobetonové úkryty – ale zatím jich není dost.

Ztráta dvou Be-12 možná nezní jako zlom. Nejde o stíhačky, ani o strategické bombardéry. Ale tato událost má hlubší význam. Ukazuje, jak moc se válka změnila. Jak velký rozdíl dnes může udělat malý, levný dron řízený člověkem s joystickem. A možná taky ukazuje, že žádná technologie – ani legendární „Čajka“ – netrvá věčně.