Bývalá základna z dob studené války znovu slouží. Tentokrát proti narkomafii

Na první pohled nenápadné místo. Opouštěné budovy, zarostlá dráha, ticho. A najednou přistávají F-35B, stíhačky páté generace. K tomu Osprey, těžké vrtulníky CH-53K a – světe div se – znovu otevřená věž řízení letového provozu. Roosevelt Roads, někdejší americká základna v Portoriku, se v září 2025 znovu probouzí. A rozhodně to není jen tiché šimrání na radaru – toto už jsou jasné známky pohybu.

Oficiálně pořád zavřeno, v praxi jeden přílet za druhým. A to už si nelze vysvětlit jen jako logistické cvičení. Když se na jedno místo stáhne tolik špičkové techniky, je jasné, že Spojené státy tu něco chystají. Jenže co přesně? Novou misi proti pašerákům? Záložní bod pro případ konfliktu? Nebo obojí?

Roosevelt změnil mapu Karibiku

Základna nese jméno Franklin D. Roosevelta – tehdy ještě nepříliš známého náměstka ministra námořnictva. Psal se rok 1919, když během cesty po Portoriku načrtl plán: zřídit v oblasti trvalé americké zázemí. A ten plán dostal konkrétní obrysy o čtvrt století později, když byla základna Roosevelt Roads otevřena – nejprve pro potřeby druhé světové války, později jako důležitá opora během studené války.

A nešlo o žádnou provizorní základnu. Ranvej dlouhá přes tři kilometry? Samozřejmost. Přístav pro lodě i ponorky? Byla tam. Nemocnice, školy, ubytovny – celé vojenské město vybudované od nuly. V 50. a 60. letech patřila Roosevelt Roads mezi absolutní špičku – nejen v Americe, ale i ve světovém měřítku. Z hlediska velikosti i významu.

Jenže pak přišel rok 2003, uzavření střelnice na blízkém ostrově Vieques a následný program BRAC. A bylo rozhodnuto: základna končí. Poslední vojáci odešli v roce 2004. Od té doby ticho. Až doteď.

Drogy jako záminka? 

Konec srpna 2025. Letouny přistávají, vojáci cvičí. A pak? Přilétají F-35B, elitní stíhačky schopné vzlétnout z krátké dráhy. Oficiálně je důvodem boj proti pašerákům drog. Ale je to opravdu jen o drogách? Součástí výcviku je i Iwo Jima Amphibious Readiness Group a 22. expediční jednotka námořní pěchoty. A to všechno pár dní po incidentu, kdy venezuelské F-16 přelétly poblíž amerického torpédoborce.

Je možné, že Spojené státy chtějí mít v regionu jistotu – základnu, na kterou se mohou kdykoliv spolehnout? Vypadá to tak. Infrastruktura existuje. Poloha ideální. V době, kdy se geopolitické napětí znovu zvyšuje, je Roosevelt Roads připravena.

Portoriko doufá v nový začátek

A co na to místní? Portoričtí politici už mají jasno. Senátorka Nitza Morán Trinidad navrhla – spolu s kolegou – zákon, který má prověřit možnost úplného znovuotevření. Nejen kvůli bezpečnosti, ale hlavně kvůli ekonomice. A kdo by se jim divil? Základna kdysi znamenala stovky pracovních míst, příjmy do rozpočtu, rozvoj infrastruktury.

Dnes leží velká část areálu ladem. Proč nevyužít to, co tu už je? Morán Trinidad to řekla jasně: „Máme odpovědnost strategicky zhodnotit možnost, že základna opět sehraje klíčovou roli – nejen v obraně Karibiku, ale i v oživení obcí jako Ceiba.“

Dočasná akce, nebo návrat natrvalo?

Pentagon tvrdí: žádné oficiální znovuotevření. Ale realita na zemi je jiná. Letadla přistávají, vojáci trénují, věž funguje. To není symbolický akt, to je praktický krok. A může jít o víc než jen boj proti drogám.

Roosevelt Roads se může stát znovu americkým bodem jistoty – nejen proti pašerákům, ale i jako protiváha rostoucímu vlivu Číny a Ruska v Latinské Americe. Otázka, která zůstává, je jednoduchá: vrací se Roosevelt Roads jen na chvíli? Nebo sledujeme začátek nové éry americké přítomnosti v Karibiku?