Dědictví studené války: Létající centra řízení pro soudný den

Během studené války to byla realita, se kterou počítal snad každý generál. Hrozba jaderného útoku visela ve vzduchu jako těžký mrak. A kdyby k tomu došlo, bylo by to rychlé, chaotické a devastující. Civilizace, jak ji známe, by se mohla sesypat jako domeček z karet.

Proto vznikl jeden šílený nápad: létající centra řízení. Letadla, která by dokázala přežit první jaderný útok a zajistit kontinuitu velení. V Sovětském svazu to byl Iljušin Il-80. V USA? Boeing E-4B Nightwatch.

Co je E-4B za stroj?

Představte si klasický Boeing 747, ale uvnitř totálně překopaný. Vejde se do něj až 112 lidí. Piloti, vojáci, řídicí důstojníci. Tohle letadlo je bunkr v oblacích. Je vybavené systémy, které ho chrání před elektromagnetickým pulsem. A co víc? Má schopnost tankovat za letu. Takže může zůstat ve vzduchu klidně i týden.

Uvnitř najdete všechno, co je potřeba k řízení armády v totální krizi. Konferenční místnosti, komunikační centra, místa pro odpočinek. Všechno je promyšlené do posledního detailu. Každý kousek prostoru má svůj účel.

Závody ve vzduchu

I když se E-4B drží ve službě od 70. let, pořád plní svou roli. Američtí vědci na tomto projektu pracují neustále. Modernizace, vylepšení, nové systémy. Ale čas běží a letadlo ztrácí dech. Proto se chystá jeho nástupce – E-4C. Bude založený na moderním Boeingu 747-8. Zatím se o něm moc nemluví, ale jedno je jisté – bude ještě odolnější, chytřejší a připravenější.

Lépe připravení na nejhorší

Nikdo si nepřeje, aby tato letadla musela vzlétnout kvůli skutečné katastrofě. Ale faktem je, že existují. Jsou pojištěním proti nejhorším scénářům. Ačkoliv tato technologie vznikla v éře studené války, její význam se nezmenšil.

Dokud budou mocnosti vyvíjet nové zbraně a systémy, létající centra řízení budou dávat smysl. Je to zvláštní pocit. Na jedné straně důvěra v technologii, na druhé straně strach, aby nebyla nikdy potřeba.