Francouzský Rafale B v Polsku: Evropská jaderná obrana získává konkrétní podobu

Na první pohled si ho možná ani nevšimnete. Jen další moderní stíhačka na nebi. Ale tento konkrétní Rafale B, dvoumístný letoun s číslem 338, není jen tak ledajaký. Patří totiž do elitní jednotky francouzského letectva, která má na starosti něco výjimečného – jaderné úderné mise. A právě tento stroj se objevil na polské základně Mińsk Mazowiecki.

Proč je to důležité? Protože nejde jen o cvičení nebo logistiku. Je to promyšlený signál. A to jak směrem do Moskvy, tak i k evropským spojencům. Francie tím dává najevo: „Ano, jsme tady. A pokud bude potřeba, postaráme se i o vás.“

Ukázka síly, nebo nabídka ochrany?

Francie už nějakou dobu říká, že její jaderné síly by mohly chránit nejen samotnou Francii, ale i Evropu. Teď se zdá, že se tato myšlenka dostává z papíru do reality. Vyslání stíhače schopného nést jadernou střelu na polské území není jen tak. I kdyby žádnou zbraň neměl, už samotná přítomnost takového stroje vzbuzuje pozornost.

Nabízí se otázka: Chce tím Francie naznačit, že je připravena být jaderným štítem Evropy? Pokud ano, pak toto může být první malý – ale důležitý – krok.

Proč zrovna Rafale B?

Možná si řeknete, čím je tato stíhačka jiná než ostatní. Rafale B je dvoumístná verze slavného francouzského letounu. Na první pohled není o tolik odlišná. Ale právě ta druhá sedačka dělá velký rozdíl.

Pilot se během mise soustředí hlavně na let – často extrémně nízko nad terénem a ve vysoké rychlosti. Mezitím jeho kolega má na starosti vše ostatní: komunikaci, elektronický boj, navádění zbraní. Je to týmová práce, kde se chyba neodpouští. Zvlášť pokud jde o úkol tak vážný, jako je jaderný úder.

Jaderná zbraň, kterou byste nechtěli vidět v akci

Letoun Rafale B je konstruovaný tak, aby mohl nést řízenou střelu ASMP/A. Zní to neuvěřitelně. Tento kousek technologie je však realitou už od roku 2009.

Střela váží skoro tunu, měří přes pět metrů a zvládne letět rychlostí až Mach 3, tedy víc než 3 500 km/h. To už není legrace. Navíc letí tak nízko a tak rychle, že je téměř nemožné ji včas zachytit. V hlavici má termonukleární nálož o síle až 300 kilotun. Pro srovnání: bomba na Hirošimu měla kolem 15.

Ale nebojte, stroje, které teď létají nad Polskem, s největší pravděpodobností žádné jaderné střely nenesou. O to tady nejde. Důležitý je vzkaz.

Francie: Jaderný partner pro Evropu?

Toto celé zapadá do většího obrázku. Francie dlouhodobě říká, že Evropa by se měla umět bránit sama – a neměla by být závislá jen na Spojených státech. Jaderný deštník by mohl být jednou z cest. A Rafale B v Polsku? Možná první ukázka, že to nemyslí jen teoreticky.

Dokonce se mluví i o možnosti, že by ostatní země EU mohly přispívat na provoz francouzského jaderného arzenálu. Což je politicky citlivé téma. Ale realita posledních let – a především rostoucí tlak z východu – staví evropské státy před novou realitu.

Nová role Polska v evropské bezpečnosti

Polsko nemá vlastní jaderné zbraně. Ale má silné postavení v NATO, důležitou geografickou polohu – a teď i dočasnou přítomnost francouzského jaderného letounu. To všechno dohromady působí jako jasné poselství: „Evropa se brání – a má čím.“

A co dál? Těžko říct. Možná to celé zůstane jen u cvičení. Nebo to bude začátek nové kapitoly evropské obrany. Kdo ví. Ale pokud se někdy v budoucnu bude řešit otázka společného evropského jaderného štítu, možná se budeme zpětně dívat právě na tuto misi jako na první krok.