Konec legendy: Tchaj-wan se rozloučil s RF-5E, co ho nahradí?

Po téměř třiceti letech ve službě přichází konec. Tchajwanské vzdušné síly oficiálně vyřadily z provozu své průzkumné letouny RF-5E Tigergazer. Samozřejmě proběhlo slavnostní rozloučení – tři poslední stroje ještě naposledy vzlétly do nebe, doprovázené dvojicí dvoumístných F-5F. Symbolická tečka za kapitolou, která měla v historii ROCAF zvláštní místo.

Co vlastně dělal takový Tigergazer výjimečným? A jak vypadá budoucnost, která ho nahrazuje? Na začátku šlo o běžné F-5E Tiger II – kompaktní, obratné stíhačky amerického původu. Jenže pak přišla potřeba průzkumné verze. Tchaj-wan v 90. letech poslal sedm svých stíhaček do Singapuru, kde je firma ST Aerospace přestavěla na RF-5E. A nebylo to jednoduché.

Singapur tehdy odkoupil od Northropu nejen dokumentaci, ale i výrobní nástroje pro tuto úpravu. Výsledek? Z F-5E se stal letoun s prodlouženým nosem plným kamer a elektronikou, která byla na svou dobu špičková. Některé stroje měly přední část trupu zcela vyměněnou, jiné dostaly jen nový „čumák“ místo radaru. A aby letadlo nepadalo na nos, muselo dostat závaží pod ocas. Zajímavé, že?

Letoun, který uměl víc než jen fotit

RF-5E toho zvládal opravdu hodně. Od klasického průzkumu až po zhodnocení škod po útocích (tzv. BDA). Uměl létat ve dne i v noci, často doprovázen dvoumístným F-5F. Pomáhal i během přírodních katastrof – třeba při tajfunu Morakot v roce 2009. Ostatně, nebyl to jen stroj vojenský, ale i humanitární.

Samozřejmě, během těch let se nevyhnul ztrátám. Dva stroje havarovaly – jeden v roce 2003, druhý v roce 2011. Zbylých pět ale vydrželo až do letošního léta. Po nehodě dvou F-5E v roce 2021 dostaly všechny přeživší stroje nové katapultážní sedačky Martin-Baker Mk 16. Šlo o bezpečnost – a taky o to, že lidé byli vždy důležitější než stroje.

A co místo Tigergazeru?

Dobrá otázka. Odpověď zní: drony a kontejnery. Tchajwanské letectvo už má objednáno čtyři drony MQ-9B Sea Guardian. Ty budou vybaveny špičkovým radarem, elektrooptickými senzory, elektronickým sledovacím systémem a satelitní komunikací. Jenže… dorazí až příští rok. Stejně tak kontejnery MS-110 pro F-16 – ty přinesou vícespektrální snímkování a přenos dat v reálném čase. Ale opět: až v roce 2026.

Takže do té doby? Zbývá improvizace. Stále sloužící F-16 používají starší kontejnery Phoenix Eye. A když je třeba, nastupují i námořní drony Albatross. Není to ideál, ale v dané situaci to musí stačit.

Poslední film, pak už jen digitál

Je fascinující, že RF-5E byl poslední letoun v ROCAF, který používal klasický film. Fotky se musely vyvolávat, zkoumat, archivovat. Dnes, v době datalinků a přímého přenosu, to působí jako technologie z minulého století – a taky že byla. Nové kontejnery MS-110 i drony MQ-9B přinášejí úplně jiný svět. Rychlost, přesnost, a hlavně okamžitý přístup k informacím.

Tchaj-wan ale nekončí jen u dovozu. Ve vývoji je i vlastní bezpilotní systém Teng Yun, který má vydržet ve vzduchu až 20 hodin. Přinese radar s vysokým rozlišením i satelitní spojení. Ale než bude připraven, zůstává budoucností.

Tigergazer odešel, ale nezmizel

Tigergazer byl malý, nenápadný, ale nesmírně důležitý. Tichý svědek napětí ve vzduchu i na zemi. Sloužil věrně téměř třicet let. A teď uvolňuje místo novým technologiím, které nabídnou rychlejší, přesnější a flexibilnější odpovědi na výzvy moderního boje. Jeho éra skončila. Ale vzpomínky – a data – zůstávají.