Tajné dokumenty odhalily, že ruský Iskander‑M dostal sedm variant hlavic pro různou destrukci

Ruské nákupy raket Iskander‑M vypadají teď trochu jako menu v restauraci pro vojenské plánovače: víte, že základ je stejný, ale vyberete si mezi „pepřově ostrou“ hlavicí pro zničení opevněných cílů nebo „širokým talířem“ kazetové hlavice pro zasypání velké oblasti. A právě v tom je problém pro ty, kdo se musí bránit.

Z dostupných záznamů vyplývá, že nejvíc kusů bylo objednáno variantě 9M723‑1F2 (přes 770 kusů). Ta má upravené detonující schéma a formování fragmentů — tedy lepší schopnost „rozfoukat“ smrtící úlomky po ploše. Mezi dalšími verzemi najdeme 1F1, 1K5 a 1B. Ceny se liší, ale v dostupných záznamech jsou jednotkové částky v desítkách milionů rublů.

Ale proč by vás to mělo zajímat? Protože každý typ hlavice znamená jiný druh ohrožení. Kazetová hlavice 9M723‑1K5 je například velmi účinná proti seskupeným jednotkám v otevřeném terénu — tam, kde by jiná hlavice měla menší efekt.

Hlavice 9M723‑1F3 zase dokážou prorazit opevnění a zničit vnitřní struktury bunkrů a chráněných místností. A když si k tomu připočítáte zvýšenou produkci, dostáváme kombinaci, která zvyšuje průběžnou hrozbu opakovaných úderů.

Technické parametry zůstávají, účinek se mění

Střely rodiny 9M723 mají stabilní rozměrové parametry — délka přibližně 7,2 metru, hmotnost kolem 3,8 tuny, hlavice o hmotnosti stovek kilogramů. To, co se mění, je jejich vnitřní výbava. Inženýři přepracovávají výbušniny, materiály fragmentace, typy zapalovačů i konstrukci krytů, aby bylo dosaženo většího účinku v různých taktických situacích.

Na první pohled by se mohlo zdát, že je vše zřejmé. Jenže část informací pochází z uniklých dokumentů, které je třeba ověřit. Ale i jako mozaika částečných indicií jde o závažný signál. Prakticky to znamená: obranné složky musejí počítat s různorodými scénáři, plánovači civilní ochrany by měli aktualizovat protokoly podle typu možného zásahu a analytici dál sledovat, zda se objednávky skutečně promítnou do dodávek a nasazení v terénu.

Obrana to bude mít těžší

Na závěr jedna otázka do diskuse: jak se má měnit protokol civilní ochrany proti hrozbě, která může přijít v různých „chuťových variantách“? Odpověď není jednoduchá, ale začíná to lepší informovaností, adaptací ochranných vrstev a prioritizací ochrany kritické infrastruktury. A také přesným monitoringem — protože kdo zná komponenty útočníkovy nabídky, může lépe odhadnout, co přijde dál.