Teleskop Jamese Webba spatřil nejvzdálenější dosud zjištěné splynutí černých děr

Astronomové objevili nejvzdálenější dvojici interagujících supermasivních černých děr. Dvojice se spojovala v době, kdy byl vesmír starý pouhých 740 milionů let.

Světlo tohoto systému, označovaného jako ZS7, k nám putovalo více než 13 miliard let a pozorování nám poskytuje poznatky o tom, jak supermasivní černé díry dorůstají do obrovských rozměrů, které vidíme dnes.

Ne že by tyto dvě černé díry byly malé. Jsou totiž 10krát těžší než Sagittarius A*, supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy. Astronomové dokázali přímo odhadnout hmotnost jedné z nich a určili ji na 50milionkrát větší, než je hmotnost našeho Slunce.

Jedna z černých děr je snadno viditelná a její hmotnost byla změřena. Druhá černá díra však není přímo pozorovatelná, protože je pohřbena v hustém plynu. Byly však nalezeny důkazy o aktivitě obou černých děr.

Infračervený dalekohled JWST umožnil sledovat akreční proces černých děr, který je vzdáleným pozorováním nedostupný. Vědci tvrdí, že detaily pozorovaného systému naznačují, že černé díry se nakonec spojí do jednoho většího objektu. Tento objev poskytuje další poznatky o evoluci a interakcích supermasivních černých děr.

Taková pozorování pomáhají astronomům lépe pochopit proces, který vede k tomu, že některé supermasivní černé díry jsou naprosto obrovské, miliardkrát hmotnější než naše Slunce. JWST poskytl několik příkladů supermasivních černých děr na velmi raném stupni vývoje vesmíru, které jsou již poměrně velké.

Nová pozorování umožňují nahlédnout do jiné cesty jejich pozoruhodné velikosti a růstu. Budoucí gravitační observatoř LISA bude schopna měřit gravitační vlny supermasivních černých děr, jako jsou tyto splynutí. Její spuštění je plánováno na rok 2030.

Zdroj: Space, IFLScience, redakce