Tempest: Britský superletoun, který má zastínit i americkou F-35

Čekali jsme na něj roky. A teď se konečně ukázal. Ne letoun samotný, ale jeho vizualizace. Spojené království odhalilo podobu nového bojového demonstrátoru, který má otevřít cestu k letounu Tempest – stíhačce budoucnosti, která má létat v barvách britského, japonského i italského letectva.

Říká si Combat Air Flying Demonstrator – a jeho úkol je jasný. Prověřit technologie, které se jednou promítnou do podoby stíhačky Tempest: od aerodynamiky a stealth prvků až po digitální výrobní procesy. Zatím je to jen vizualizace a několik částí na montážní lince, přesto už teď přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti.

Vypadá jako F-35. Ale není to F-35

Design demonstrátoru zaujme hned na první pohled. Šikmé svislé ocasní plochy, elegantní tělo bez klasických vstupních kanálů vzduchu, kompaktní křídlo s výrazným náběhovým kořenem. To vše napovídá, že tady se nehrálo na efektní tvary, ale na účelnost. Letoun musí být co nejméně viditelný pro radary, a tomu odpovídá každý detail.

Zajímavostí je dvojice motorů EJ200 – stejných, jaké používá Eurofighter Typhoon. Znamená to širší trup, zploštělou siluetu a také specifický tvar zádě, která možná skrývá výstupní trysky. Anebo je to jen optická iluze?

A co křídlo? Nejde o klasickou deltu, ale o kratší, ostřejší variantu s LERX – tedy náběhovým rozšířením, které zvyšuje vztlak při prudkých manévrech. Tohle jsme v předchozích verzích Tempestu neviděli. Je to změna konceptu? Nebo jen test jedné z možností?

Létat má už v roce 2027

Zatímco veřejnost si teprve zvyká na jeho tvary, ve Wartonu už běží výroba naplno. Společnost BAE Systems oznámila, že více než dvě třetiny hmotnosti konstrukce jsou hotové. Na montáži se podílejí lidé i roboti – konkrétně „coboti“, kteří pracují ruku v ruce s techniky. Pomáhá i 3D tisk a digitální simulace, které zrychlují vývoj a zvyšují přesnost.

Aby nebylo vše jen o výrobě, testuje se i „ve vzduchu“. Zatím jen virtuálně – piloti z BAE, Rolls-Royce a RAF nalétali už přes 300 hodin v simulátoru, kde zkoušejí letové chování, reakce na extrémní manévry i funkci řídicích systémů.

Vedle toho vzniká i „létající laboratoř“ – upravený Boeing 757 přezdívaný Excalibur, který bude testovat avioniku a elektroniku. Ten už má za sebou první úpravy i zkušební lety.

Tempest versus F-35

Zní to všechno skvěle, ale otázka visí ve vzduchu: má Tempest šanci uspět? Velká Británie totiž právě nakoupila novou verzi americké stíhačky F-35A. Ta je levnější než původní F-35B, má delší dolet a zvládne nést i jaderné zbraně. Pokud se osvědčí, není vyloučeno, že vláda místo vlastního vývoje dá přednost rozšíření osvědčené flotily.

Do toho vstupuje Lockheed Martin se svou „formulí 1 mezi stíhačkami“. Modernizovaná verze F-35 má nabídnout lepší stealth, větší automatizaci i možnost létat bez pilota. Může Tempest takovou konkurenci přežít?

Výsledkem nemusí být stíhačka, ale know-how

I kdyby Tempest do výzbroje nikdy nedorazil, projekt má smysl. Učí nový způsob výroby. Prověřuje technologie budoucnosti. Umožňuje vznik nových pracovních míst a rozvoj kompetencí napříč průmyslem. A co víc – ukazuje, že Evropa (a konkrétně Británie) má stále ambici tvořit vlastní řešení. Ne jen kupovat hotové produkty odjinud.

Ano, historie varuje: předchůdce dnešního Typhoonu – britský EAP – vzlétl v roce 1986 a plně operační letoun z něj vznikl až o 17 let později. Tempest má zvládnout stejný proces za pouhých 8 let. Je to risk? Rozhodně. Ale i šance.