Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.
Představte si to. Letíte vysoko nad zemí, motor tiše hučí, přístroje ukazují stabilní let, nikde žádný vizuální kontakt s nepřítelem. Všechno působí klidně, skoro až rutinně. Jenže pak… zničehonic se ozve pískání, na palubní desce začnou blikat kontrolky a z interkomu v helmě se ozve zvuk, který žádný pilot neslyší rád. Varování, hrozba. Někdo si vás právě vzal na mušku.
V tu chvíli víte jedno – toto už není trénink, ani obyčejný průlet. Někde ve vzduchu nebo na zemi se aktivoval radar, který se vás snaží „chytit“ do zámku. A vaše letadlo, vybavené senzory a varovnými systémy, to pozná ještě dřív než vy.
Ve světě moderních stíhaček to není nic výjimečného. Není to scéna z akčního filmu, ale realita, se kterou piloti počítají pokaždé, když usednou do kokpitu. Tyto situace se dějí často – někdy je to jen krátké „nasvícení“, jindy jde o jasný předvoj raketového útoku. A na obojí je třeba zareagovat okamžitě.
Pilot musí ve zlomku vteřiny vyhodnotit, co se děje. Odkud hrozba přichází? Je to radar z letounu? Nebo něco ze země? Má jít do manévru, odpálit klamné cíle, nebo zatím vyčkávat? Všechny tyto otázky se mu honí hlavou v momentě, kdy se ozve ten známý tón. A právě v té chvíli začíná souboj nervů, technologií – a přežití.

Radar sleduje každý pohyb
Radary na bojových letounech pracují v několika režimech. Ten první jen „čmuchá“ – hledá, co se kde ve vzduchu hýbe. Když něco najde, přepne se do režimu sledování. A v tu chvíli už to není jen tak – to znamená, že vás má někdo na mušce. Tady už nejde jen o průlet, tady se může každou chvíli odpálit raketa.
Naštěstí letadla nejsou bez obrany. Radar Warning Receiver, zkráceně RWR, je v kokpitu něco jako šestý smysl. Sleduje okolí letadla, poslouchá všechny signály, co po obloze létají – a pak pilotovi řekne, jestli jde jen o běžné „koukání“, nebo už o situaci, kdy je třeba zpozornět.
Jinými slovy: pozná, jestli vás někdo jen monitoruje, nebo už na vás skutečně míří. A právě tato informace může rozhodnout o tom, jestli pilot stihne včas reagovat. Když se něco děje, dá o tom vědět. A to okamžitě.
Ticho před výbuchem
Možná to znáte z filmů – pípnutí, výstraha, pilot vypouští světlice a raketa letí okolo. Jenže realita je složitější. Některé rakety totiž radar vůbec nepotřebují. Například infračervené střely jako AIM-9 Sidewinder si vystačí s tepelnou stopou motoru. Pilot dostane „dobrý tón“ – a může střílet. Cíl přitom často ani netuší, že po něm něco letí.
Jiné rakety ale radar potřebují. Starší typy (tzv. poloaktivní) musí mít cíl po celou dobu „nasvícený“ – tedy sledovaný radarem z letadla. Pokud ho ztratí, střela míjí. A pak jsou tu ty moderní – aktivní radarové střely. Ty mají vlastní radar, který se zapíná až v závěrečné fázi letu. Pro pilota je to výhoda: střelu odpálí a může zmizet.
Co všechno pilot vidí a slyší?
Když se něco blíží, není čas na dlouhé přemýšlení. Moderní stíhačky mají špičkové senzory a displeje, ale i zvukové výstrahy. Každý typ radaru má svůj specifický tón, který pilot zná – podle něj ví, jestli ho jen někdo sleduje, nebo jestli už míří. Některé signály jen naznačují, že je letoun sledován, jiné už dávají zcela jasně najevo, že hrozba je reálná a střela je na cestě.
RWR dnes zvládne rozlišit více signálů najednou, vyhodnotit, co je větší hrozba, a všechno promítne do přehledného HUD displeje. K tomu přibývají i další systémy: detektory laserového ozařování (pokud někdo míří laserem z protiletadlového systému) a optické senzory na zachycení přilétající rakety.

Reakce pilota a kódy
Jakmile zazní varovný signál, pilot ví, že má jen pár vteřin na reakci. Okamžitě spouští obranné systémy – světlice (fléry) proti tepelně naváděným střelám a pásky z kovových vláken (chaff) proti radarovým. Zároveň prudce manévruje, mění směr i výšku letu. A při tom všem musí ještě stihnout informovat ostatní v rádiu.
- „Fox One!“ – znamená poloaktivní střela.
- „Fox Two!“ – infračervená.
- „Fox Three!“ – aktivní radarová.
Tato hlášení nejsou jen pro efekt, ale pro bezpečnost a přehled – ostatní letouny ve formaci okamžitě vědí, co bylo odpáleno a jak se chovat.
V kokpitu rozhoduje člověk
Technologie je skvělý pomocník. RWR, laserové senzory, HUD displeje, varovné tóny… to všechno pilotovi pomáhá. Ale rozhodnutí musí udělat on. A rychle. Vteřiny rozhodují. Zkušenost, klid a instinkt – to je to, co dělá rozdíl mezi přežitím a katastrofou.
Dnešní letecký boj je jako šachová partie na nadzvukové rychlosti, kde každé pípnutí může být signálem k okamžitému útoku. A pilot? Ten je nejen hráčem, ale zároveň figurkou i stratégem.
Zdroje:
- Jak pilot pozná, že se stal cílem radaru
SlashGear, 14. července 2025 - AI systémy pro ochranu pilotů před radarovým zaměřením
Breaking Defense, 24. února 2025 - Raytheon vyvíjí inteligentní radarové varovné přijímače pro stíhačky
DefenseScoop, 24. února 2025 - Přehled současných technologií elektronického boje proti radarům
ResearchGate, leden 2025
Srdíčkem podpoříte tvorbu podobného obsahu.
Dejte nám vědět, diskuze běží pod článkem.

