Vrací se vzducholodě do války? Airlander 10 vydrží pět dní ve vzduchu bez přistání

Vzducholodě ve válce? Možná to zní jako výjev z nějaké retro pohlednice nebo románu Julese Verna. Ale britský projekt Airlander 10 naznačuje, že tento zdánlivě zastaralý koncept by mohl mít v moderním světě překvapivě silné slovo.

Společnost Hybrid Air Vehicles (HAV) právě oznámila, že získala svou úplně první vojenskou zakázku. Jde o tři kusy vzducholodě Airlander 10, které si předobjednal zatím nejmenovaný „inovativní obranný partner“. Takže ne rovnou armáda, ale firma, která pracuje s armádami nebo státy a může tyto stroje nabídnout dál.

A proč je to tak důležité? Protože jde o první vážný krok k návratu vzducholodí do světa vojenské techniky. Ne jako kuriozity, ale jako seriózní platformy. A Airlander 10 k tomu má rozhodně potenciál.

Co tato vzducholoď vlastně umí?

Tak především: ve vzduchu vydrží až pět dní bez přistání. Pět dní! To je naprostý luxus třeba pro průzkumné nebo hlídkové mise. Nepotřebuje letiště, klidně přistane i na vodní hladině nebo rovné louce. A unese až tři tuny nákladu – třeba radarů, senzorů nebo komunikační techniky.

Takže v podstatě létající pozorovatelna. Ale pozor – s obrovským dosahem, vytrvalostí a schopností viset nad jedním místem klidně celé hodiny nebo dny.

Proč se o tom mluví právě teď?

Je to jednoduché – jde o novou šanci pro technologii, která to neměla lehké. Airlander 10 totiž vznikl už v letech 2010–2013, tehdy ještě jako HAV 304 pro americký program LEMV. Jenže projekt skončil dřív, než stihl ukázat, co umí. Vývoj ale pokračoval dál – a i když přišla v roce 2017 nepříjemná nehoda při přistání, vývojáři se nevzdali.

Teď míří k certifikaci v roce 2027 a sériová výroba by mohla začít už v roce 2028. To ale samozřejmě jen pokud všechno půjde podle plánu – a to u takových projektů není nikdy stoprocentní jistota.

Kam by se takový stroj hodil?

Třeba na východní hranici NATO. Polsko opakovaně upozorňuje na to, že má problémy s detekcí nízko letících dronů nebo malých letadel. A právě tady by mohl Airlander nabídnout řešení – létat ve výšce, kde bude v bezpečí, a zároveň mít oči doslova všude.

Díky tomu, že nepotřebuje přistávat, může zůstat ve vzduchu v kuse celé dny. A to bez velkých nákladů, bez pilotních rotací, bez tankovacích letů. V porovnání s klasickými letouny včasného varování nebo pobřežními hlídkami je to opravdu jiné uvažování.

Technologický zázrak, nebo snadný terč?

Zní to slibně, ale má to svá ale. Vzducholodě nikdy nebyly symbolem odolnosti. Jsou citlivé na vítr, bouřky, špatné počasí. A pokud jde do tuhého, jsou rozhodně zranitelnější než drony nebo letadla.

Jenže to neznamená, že jsou k ničemu. Zvlášť v situacích, kde není prioritou rychlost nebo obrana, ale vytrvalost a dohled, mají svoje místo. Navíc s moderními materiály, řízením a technologií se výrazně posunuly.

Ve válce na Ukrajině se už dnes používají aerostaty – jednoduché balónové systémy se senzory nebo komunikační výbavou. Jsou levné, funkční, ale oproti Airlanderu prostě malé. Toto je úplně jiná liga.

Přichází vzducholodě znovu do módy?

Možná ano. A možná taky vůbec ne. Ale to, že si někdo konečně Airlander 10 opravdu objednal, je jasná známka, že o vzducholodě začíná být znovu zájem. Po letech mlčení se technologie „lehčí než vzduch“ dostává zpět do hry – tentokrát s moderní výbavou, lepší výdrží a reálnou šancí zaujmout své místo tam, kde klasické letouny už nestačí.

Pokud HAV zvládne všechno dotáhnout – od certifikace až po výrobu – mohli bychom být svědky návratu něčeho, co jsme už dávno odepsali. A kdo ví – třeba za pár let uvidíme nad hlavami tiše se vznášející Airlander s vojenským vybavením, jak sleduje hranice nebo monitoruje konfliktní oblasti.

Ne jako kuriozitu nebo reklamní atrakci, ale jako plnohodnotnou součást obranného systému. Starý nápad v novém kabátě. A jestli se to povede? To teprve uvidíme. Ale rozhodně stojí za to tuhle vzducholoď nepodceňovat.