F-35 prohrála s F-18. Moderní stealth letoun skončil v zaměřovači veterána

Objevila se fotka, která zamíchala kartami. Britský F-35B Lightning II – supermoderní stíhačka páté generace – se ocitl v zaměřovači o poznání staršího letounu F/A-18E Super Hornet. A že to není jen tak ledajaký záběr, dokazují i reakce odborníků. Vítězství staršího stroje nad high-tech šampionem? Jak je to vůbec možné?

Ne, nešlo o skutečný boj. Tato „porážka“ se odehrála při simulovaném výcviku známém jako DACT – tedy scénáři, kde se proti sobě postaví různé typy letadel. Cílem je jediné: naučit piloty reagovat na všechno, co by je mohlo v reálném boji potkat.

Britský F-35B operoval z letadlové lodi HMS Prince of Wales. Jeho protivníkem byl americký Super Hornet. A právě tento „dědeček“ dostal mladšího kolegu do zaměřovače. Co se stalo?

Měl F-35 vůbec šanci?

Těžko říct. Fotka je jen momentka. Nevidíme, jak souboj začal. Nevíme, jestli byl Super Hornet v lepší pozici, nebo jestli měl za kniplem zkušenějšího pilota. Ani nevíme, jaký byl scénář cvičení. Mohl být navržen tak, aby F-35B čelil nevýhodné situaci.

Ale i tak to vyvolává otázky. Vždyť F-35B je letoun páté generace. Má stealth, špičkové senzory a digitální systémy. V teorii by měl svého protivníka zničit dřív, než ho vůbec spatří. Jenže – papír snese všechno. Realita bývá mnohem tvrdší.

Slabiny skryté za špičkovou technologií

F-35B není úplně klasická stíhačka. Je navržen tak, aby mohl startovat z kratších palub a přistávat vertikálně. Kvůli tomu má za kokpitem mohutný vztlakový ventilátor. A to není jen tak. Ovlivňuje to jeho hmotnost, vnitřní prostor i manévrovatelnost.

Zatímco běžné stíhačky zvládnou přetížení +9g, F-35B končí na +7g. Nemá ani vestavěný kanón – jen přídavný podvěs. A pokud chce nést rakety na blízký boj, musí je zavěsit pod křídla. Což znamená jediné: přichází o stealth. A to je problém.

Napadá vás otázka: proč se tedy takový letoun vyrábí? Jednoduše – má jiné silné stránky. V boji na dálku, s využitím senzorů a radarů, je to stroj, který hraje první ligu. Ale jakmile se situace změní a dojde na blízký kontakt, ztrácí náskok.

F/A-18E Super Hornet má sice roky za sebou, ale rozhodně nepatří do šrotu. Je obratný, odolný a vybavený vším, co pilot potřebuje v boji na krátkou vzdálenost. Má vestavěný kanón, unese silnou výzbroj a zvládá ostré manévry. A právě toto cvičení ukázalo, že i „staří psi“ pořád umí kousat.

Papírové vítězství nestačí

Nejde o to, že by F-35B byl špatný letoun. Ale spíš o připomínku, že žádná technologie není všemocná. A že v boji rozhoduje víc než jen čipy a senzory. Důležitá je taktika, zkušenost a také prostředí, ve kterém se bojuje.

Vzpomínáte na Vietnam? Tehdy Američané vyřadili kanóny s tím, že už nejsou potřeba. Rakety přece zvládnou všechno. Jenže realita je donutila kanóny zase rychle vracet. Protože boj zblízka se vrací znovu a znovu. A přesně proto se dělají taková cvičení. Aby se odhalily slabiny, aby piloti nebyli zaskočeni. A aby i ten nejmodernější stroj věděl, co dělat, když věci nejdou podle plánu.